Kytice - Karel Jaromír Erben

Autor: Karel Jaromír Erben (7. 11. 1811 - 21. 11. 1870) byl český básník, prozaik, jazykovědec, historik, folklorista a sběratel lidové hudby. Studoval a vydával starší díla, překládal ze slovanských jazyků a sbíral lidovou slovesnost. Během revoluce byl zvolen do Národního výboru, jinak se veřejného života neúčastnil. V roce 1851 se stal na doporučení Františka Palackého prvním archivářem Prahy. Byl také spolutvůrcem Riegrova Slovníku naučného, což byla první česká encyklopedie.

Celková charakteristika:

• rok vydání: 1853
• literární druh: lyricko-epický
• literární žánr: balada
• kompozice: 13 balad řazených podle tématu (podobné téma u první a poslední, druhé a předposlední atd.)
• balada je lyricko-epická většinou veršovaná skladba s pochmurným a strašidelným dějem a tragickým koncem; (další autoři balad - Petr Bezruč, Jiří Wolker)
• hlavní motivy: vina a trest, boj proti nadpřirozeným silám, vztah matky a dítěte

Obsah:

Kytice - V první části vypráví autor pověst o matčině duši, která se vtělila v drobounký kvítek, aby potěšila opuštěné děti. Druhá část vysvětluje poslání celé knihy. Na hrobě matky (vlast) nachází básník její odkaz (lidová pověst).

Poklad - Na Velký pátek se otevřela hora, ukázala své obrovské poklady. Chudá vdova z touhy po zbohatnutí zde položí své dítě, aby si z pokladu odnesla co nejvíce. Porušila tak zákon mateřské lásky a vzápětí tak následuje trest: drahé kovy se mění v kamení a dítě zůstane zavřeno ve skále. Svou vinu se snaží matka vykoupit lítostí a pokáním. Dítě hora vydá až za rok, opět na Velký pátek.

Svatební košile - Dívka prosí v modlitbách, aby se vrátil její milý, jinak vyhrožuje sebevraždou (provinění). Mrtvý milý přichází pro nevěstu v noci a vede ji na hřbitov. Cestou jí vezme modlitební knížky, růženec i křížek po matce. Dívka se skryje v umrlčí komoře a zachrání se modlitbou - život zvítězí nad smrtí.

Polednice - Rozhněvaná matka přivolá na neposlušné dítě polednici, a když přišla, snažila se dítě zachránit, ale v náručí ho udusila.

Zlatý kolovrat - (námět B. Němcová) Krásná Dornička se měla stát ženou krále, ale nevlastní matka s dcerou ji v lese zabily a za krále se provdala druhá dcera. Stařeček, který Doru našel, vyměnil zlatý kolovrat za dívčí ruce, nohy a oči a živou vodou dívku zachránil. Podvedený král potrestal ženy stejně jako ony Doru - odsouzeno sobectví a touha po bohatství, zvítězilo dobro.

Štědrý den - Sestry Marie a Hana prosekaly o půlnoci na Štědrý den led, aby viděly svého budoucího ženicha. Hana uvidí svatbu, Marie pohřeb, což se nakonec vyplní. Poučením má být to, že člověk by se neměl snažit dovědět se svou budoucnost.

Holoubek - Mladá žena zabila svého muže a znovu se vdala. Nad jeho hrobě zpíval holoubek o její vině, což ji dohnalo k sebevraždě.

Záhořovo lože - Mladý poutník jde do pekla, protože ho otec úpisem zaprodal Satanu. Setká se se zločincem Záhořem. Mladík se z pekla vrátil a oznámí mu, že na něho v pekle čeká úděsné lože za jeho hříchy. Záhoř se dá na pokání a je mu odpuštění. (Polemika s Máchou, na rozdíl od Máje, je zločinci odpuštěno.)

Vodník - Neposlušná dcera se utopila a stala se vodníkovou ženou. Stýskalo se jí po matce, vodník jí dovolil, aby ho navštívila, ale už se nevrátila a opustila své dítě. Vodník si pro svou ženu dojde, matka ji však nevydá a donutí vodníka, aby přinesl dítě. Vodník se pomstí a dítě donese mrtvé.

Vrba - Žena je duší spojená s vrbou. Její manžel se ale o její duši nechce dělit, a tak vrbu pokácí. Tím ale umře i žena. On lituje svého činu a duše jeho ženy mu poradí, aby z vrby udělal kolébku pro jejich dítě a pruty zasadil, až dítě vyroste bude si z něj moct dělat píšťalky a bude tak mít matčino náručí a matčin hlas.

Lilie - Na hrobě zemřelé dívky vyrostla lilie, kterou si místní pán přesadil na zahradu. Lilie se v noci měnila na dívku, pán se do ní zamiloval a vzal si jí. Když musí odjet, učiní svou matku její ochránkyní, protože dívka se nesmí dostat na světlo. Jeho matka ji ale nemá ráda, a tak ji nechala na slunci. Dívka i její syn zemřou a pán své matce přeje totéž.

Dceřina kletba - Dcera zabila své nemanželské dítě a chce se oběsit. Proklíná svého svůdníka i svou matku za to, že ji příliš volně vychovala.

Věštkyně - Věštkyně jako Libuše předpovídá osudy českého národa. Projevy vlastenectví, víra v budoucnost národa, motiv národního smutku i naděje...

Jazyk a styl: Kniha je veršovaná. Jazyk je obohacený o lidovou mluvu, archaismy, časté figury a tropy - zvukomalba, zvukosled, epizeuxis, epiteton, personifikace, apostrofa...

Vliv díla: Kytice byla zdramatizována v 70. letech 20. století Jiřím Suchým v divadle Semafor. V roce 2000 vznikla její filmová podoba v režii F. A. Brabce. Nejnověji zpracovalo Kytici Národní divadlo - premiéra 2019.